Návštěvy

Návštěvy
I tohle každá matka cítí jinak a některá si šestinedělí bez pomoci někoho z rodiny nedovede představit. Já souhlasím s názorem, že by neměl chodit na návštěvu nikdo, pokud nechce přijít pomoct. Ale pomoct navařit jídlo, žehlit, zajít nakoupit, uklidit domácnost a starat se o pohodlí matky, aby se mohla věnovat svému dítěti. Ne takovou návštěvu, která zabaví dítě, abyste si mohla něco udělat, poklidit a navařit. A ještě obsloužit návštěvu. Takovéto návštěvy by měli chodit až později, tak po třech týdnech po porodu, kdy už se vše ustálilo, bolesti přešly, s miminkem jste si na sebe zvykli a jste připraveni přijmout kohokoli, aby vás potěšil společnou komunikací. V prvních dnech je to vyloženě nepříjemné. Všechno bolí, šití táhne, nemůžete normálně sedět, nemůžete dlouho stát, chození je bolestivé a mít doma někoho, kdo vás pozoruje, jak skučíte, když to zrovna zabolí, protože jste jim právě připravovali kávu a špatně usedli na pohovku. Pak to rádi komentují a litují vás, i když vůbec litovat nechcete, ale chcete pochválit, a ne pozorovat zkřivené obličeje upírající zrak přímo na vás s takovou grimasou, že to vypadá, že oni trpí s vámi nebo dokonce víc než vy. Tím opravdu nikdo nikomu nepomůže, takže raději se takových návštěv vyvarujte a opravdu se ze začátku doma zabarikádujte. Časem bude na návštěvy spousta a spousta času, kdy už budete fit a budete o návštěvy stát, dokonce je vyhledávat.