Porodnice - 1. den

Pokoj
Po porodu mě posazují na kolečkové křeslo a vezou mě po chodbě do pokoje č.8 na postel č.3. Chtěli jsme s Peťou nadstandartní pokoj pro pár, ale všechny nadstandardy jsou obsazené a já musím být na normálním pokoji s dalšími dvěma rodičkami. Samozřejmě mě to dost mrzí. Peťa tu nemůže být s námi a nemůže mi poháhat, ale je to osud a má to tak být. Jdu ležet a odpočívat. Pokoj je velmi jednoduchý, jsou tu tři postele, u každé noční stolek a postýlka. Jedna skříň a maličký stůl, u kterého můžou jíst jen dvě matky zároveň, protože na třetí už není místo kvůli přebalovacímu pultu.

Sprchování
Po chvilce přišla moc hodná sestřička, že spolu půjdeme do sprchy na malou. Pomáhá mi a vysvětluje, jak se mám správně sprchovat a sušit. Dovolila mi první dny čůrat ve sprše, že je to lepší. Taky hned po osprchování vzít přichystanou vložku a osušit si intimní partie pouze lehkým přikládáním. Tuto vložku pak vyhodit a dát si novou. Na kontaminovaný odpad mají speciální koš, do kterého se též házejí špinavé plenky. Druhý koš pak slouží na všechen další běžný odpad.

Vybalování
Drahý potom jde k autu pro zbytek věcí k pobytu. Vrátil se s tím, že máme slušně nabourané auto. To nevymyslíš. Než odchází zpátky kvůli policajtům, aby sepsali protokol, tak mi vybaluje věci. Instruuji ho a ty nejdůležitější věci, které potřebuji po ruce, dává do nočního stolku. Na zbytek mi zbývá jedna ze tří polic ve společné skříni. U přebalovacího pultu máme k dispozici každá košíček, kam si můžeme dát pár plenek, vlhčené ubrousky, olejíček, mastičku a teploměr. Pro každou maminku je tu nachystaný na půjčení teploměr s ohýbací špičkou, takže vlastní není potřeba.

Předání miminka
Zrovna, když je manžel pryč, mi přinesli Heriet na přiložení. Tak se mazlíme. Je tak nádherná a sladká. Zase ji odnášejí na kontroly a skoro vzápětí se vrátil na otočku Peťa. Malou už bohužel nestihl. V sedm končí návštěvní hodiny, tak musí jít.
Mám se jít na sesternu naučit přebalovat. Nasávám nové informace, ať dělám vše správně. Je to zase úplně zlatá novorozenecká sestra. Ptá se mě, jestli už si troufám o Heriet starat. Pokud se na to necítíte a bolesti vám to nedovolí, máte možnost nechat ještě nějakou chvíli nebo i celou první noc miminko sestrám. Já ji samozřejmě chtěla okamžitě k sobě. Beru pojízdnou postýlku a chci už vyjet ven, když se mi zatočila hlava. U toho přebalování jsem totiž dlouho stála, tak lítají hvězdičky. Musím si tedy na chvíli sednout, odpočinout a napít vody. A pak už můžeme jet na pokoj. ☺ Od osmi hodin jsme už pořád spolu.

Spolubydlící
Jsem na pokoji se dvěma blondýnami po císařském řezu. Už mají za sebou jednu noc pro rekonvalescenci a tohle bude jejich první noc s miminkem. Já se cítím dobře, takže mám už Heriet u sebe. Na pokoji tedy máme tři miminka a všechno jsou to holčičky. Jedna maminka má pocit, že její dítě dokáže ukonejšit jen vestoje, tak skoro pořád pochoduje po pokoji. Druhá má zase nadměrné množství mléka, tak si stěžuje na bolest, pořád kojí nebo odsává. Herietka je miláček a krásně v noci spinká. Akorát máme problém s kojením. Mám ploché až vpáčené bradavky a malá je tedy nemůže najít a pořádně nasát. Bojujeme opravdu ze všech sil. Ona zoufale hledá, mamka směruje, snaží se stimulovat. Když už se nasaje, bolí to jako blázen, ale to se pro berušku přetrpí. Ačkoli nic nesaje, po chvilce se vždy ukonejší a usne.

Rituál a režim
Zahajujeme rituál podle rad sestřiček. Jakmile se malá vzbudí, první krok je jít ji přebalit, což obsahuje vždy úkony - změřit teplotu, očistit, namazat mastí, vyměnit plenku, ošetřit pupíček. Následně teprve přiložit k prsu. A kojit aspoň každé tři hodiny, maximálně čtyři. Když náhodou spinká déle, tak budíme, abychom správně rozběhly laktaci. A taky doporučují přizpůsobit se potřebám miminka a kojit, jak si řekne, takže někdy kojíme i po hodině. A samozřejmě tak jak se má - jednou rukou přidržuji hlavičku a druhou nastavuji kožní řasu a hlídám nosík. Jelikož máme problém s přichycením, zkoušíme různé polohy. Nakonec se nám osvědčila vertikální poloha vhodná pro nedonošená miminka. Heriet je tak maličká a šikovná, že nám to takhle jde.

První noc
Je tu naše první noc, a když už máma zabere, ozývají se miminka z pokoje. Když už se utiší, začne být hluk na chodbách. Spím tedy dohromady dvě a půl hodiny. Pak zase je načase udělat rituál. A když už se těším, že se konečně vyspím, je skoro šest hodin ráno a v porodnici už nastává ranní režim. Nejdříve přijde paní na úklid a kompletně umývá koupelnu. Pak vytírá podlahy. Pak přijde další paní zeptat se, jestli chceme čaj. Následně ho přinese. Přicházejí sestry ptát se nás, zda je vše v pořádku. Nadstandard v tomhle zaručuje jakýsi klid, minimálně vás nebudou rušit okolní vlivy jako na společném pokoji. Maximálně vás vzbudí vaše miminko a vyspat se v těchto prvních náročných dnech po porodu je k nezaplacení.